1961: Rok založení. A co mu předcházelo

Tělovýchovná jednota Malše Roudné vznikla až v roce 1961, tedy v roce, kdy se první člověk dostal na oběžnou dráhu kolem Země. V „příměstské“ vsi se sportu moc nedařilo – na přelomu 19. a 20. století, kdy fotbal v českých zemích zapouštěl kořeny, byl hlavně zábavou studentů. Místní sedláci měli jinou představu o využití volného času svých synů i luk. Ty byly určeny ke krmení a chovu domácích zvířat, a tráva se z nich později před senosečí dokonce prodávala dvakrát ročně v obecních dražbách. Představa, že by na takové louce vzniklo třeba hřiště, byla nereálná.

První průkopníci tak hráli na prašné kamenné plavské silnici nebo na plácku u řeky pod dnešním mostem. Tehdy tam byla ale pouze brod a opodál stála kovárna. Volný řas si v obou hostincích, německém i českém, muži krátili hlavně koulením kuželek a hraním karet. K řece se chodily chytat ryby a v létě koupat.

V čase První republiky

Na postavení sportu v obci se nic nezměnilo ani v letech První republiky. Ve 30. letech Jan Tomajer, třináctiletý syn starosty, přinesl první kožený míč, ale balon nebyl kvalitní kůže a brzy ztratil tvar. Fotbal ale zapustil kořínky a ve druhé polovině 30. let dorůstající mládež vyvolala jednání o koupi jedné louky pro hřiště. Peníze měla poskytnout Národní jednota pošumavská, s jejíž pomocí se vystavěla i Komenského ulice. Ale v době hospodářské krize peníze na sportoviště už nenašla. Kdo chtěl hrát fotbal, musel do klubů v okolí.

Začal se hrát alespoň na prostor méně náročný volejbal – prví hřiště vzniklo ve vytěžené pískovně u staré řeky. Po jedné sezoně ale majitelka, údajně pod tlakem německých sedláků, kteří chtěli mít klid, svůj souhlas s pronájmem zrušila. Hřiště na odbíjenou se tak po obci ještě párkrát stěhovalo. I když hřiště – stačila udusaná hlína, dva kůly a síť.

Poválečné duely Ženatí - Svobodní

Po druhé světové válce přišli noví osadníci, ale podmínky pro fotbal zůstaly stejné. Tedy vlastně žádné. Využívaly se plácky volejbalových hřišť, na nichž se v polovině 50. let odehrávaly hojně navštěvované nedělní mače Ženatí – Svobodní. Zájem o fotbal rostl a bylo logické, že nějaké řešení se bude muset hledat.

Dvouletý boj o hřiště

Koncem 50. let se parta mladých mužů obrátila na Místní národní výbor se žádostí o přidělení vhodného pozemku. Konkrétně poloostrova, lemovaného starou řekou – a neuspěla. Byla zde nejcennější zelinářská půda a zemědělská komice MNV, která spolurozhodovala, žádost zamítla. Tak začal dvouletý boj o tento prostor, protože bez hřiště mohla Tělovýchovná jednota těžko vzniknout. Rada MNV přišla s návrhem na úzkou, zamokřenou louku nebo starou pískovnu. To ale budoucí zakladatelé TJ odmítli a svou žádost podpořili stovkou závazných přihlášek občanů Roudného ke vstupu do klubu. Ten se stal první sportovní organizací v obci, která je mimochodem poprvé zmíněna už v roce 1411.

Neústupní zakladatelé TJ ale žádost o vynětí poloostrova ze zemědělského půdního fondu nakonec dostrkali až do zemědělské komise Okresního národního výboru, která žádost rovněž zamítla. Jde o velmi úrodný pozemek první bonity, znělo zdůvodnění.  „Členové zemědělské komice byli v jádru dobří občané. O tom nelze pochybovat. Volný čas ale chtěli využít spíš na poli, než na hřišti,“ píše obecní kronikář.

Rozhodl jeden hlas. Vítězství 8:7

Další odvolání řešil Krajský národní výbor – a opět to byly nervy. Nakonec se hlasovalo a ve prospěch sportovců rozhodl jediný hlas (8:7). Což se přičítá i tehdejšímu předsedovi MNV Václavu Parýzkovi. Tak skončilo dvouleté martýrium a v roce 1961 mohla být TJ s vidinou vlastního hřiště založena.

V názvu Malše, ve znaku racek

Těmi muži s fotbalovým srdcem, kteří neztráceli víru, byli František Heřman (později první předseda), Josef Jirka, Stanislav Beníšek, František Zamazal, Václav Beníšek, Pavel Liška, Josef Nutil a Miloslav Nutil.

Ustavující výbor pro Tělovýchovnou jednotu zvolil název Malše a za klubové barvy zelenou a bílou. Vlny řeky s letícím rackem nad nimi se pak dostaly i do klubového znaku.

Nemohlo být přiléhavějšího názvu, neboť řeka Malše, ještě v době před stavbou římovské přehrady, „naučila všechny generace v obci plavat a přinášela dětem a dospělým spoustu radosti z pohybu ve svém sluncem zalitém toku,“ napsal kronikář. 

Fotbal v Roudném dostal zelenou. V roce 2021 to bude už 60 let od těch dramatických a památných chvil.

Autor: Zdeněk Zuntych (tajemník TJ Malše 1993 - 2017)