Druhá část posezónního rozhovoru s předsedou Liborem Šolcem, nejen o dospělých kategoriích

Druhou část bilančního rozhovoru po sezoně 2025/26 s předsedou TJ Malše Liborem Šolcem věnujeme mužským celkům. A také dalšímu dění v klubu.

Béčko vyhrálo 7. ligu, na druhou stranu A-tým protočil tři trenéry, aby nakonec uhrál čtvrté místo. Byť se značným bodovým odstupem na nejlepší celky.

Do sezony jsme šli s cílem vyhrát 7. ligu. To jsme brali jako důležitý krok pro samotný vývoj klubu. Čeká nás totiž etapa, jakou jsme v této podobě ještě asi nezažili. Dorost, doteď třetiligový a nově druholigový, produkuje výborné hráče. Jen letos jich v této věkové kategorii skončilo dvanáct. A my potřebovali B-tým dostat o ligu výš a hrát dvě nejvyšší krajské soutěže. Proto to byla priorita a velký dík patří všem trenérům A i B mužstva, že to s hráči dokázali. Mezi 6. a 7. ligou je obrovský rozdíl a troufnu si říci, že řada utkání v 6. lize má obdobné parametry jako v 5. lize.

A první tým v 5. lize? To bylo jak na horské dráze: dolů, nahoru, dolů a zase nahoru. Proč tomu tak bylo?

Sešlo se několik faktorů. Ať to bylo několik nepříjemných a dlouhodobých zranění, což lze těžko ovlivnit, nebo se bohužel u několika hráčů postupně vytrácela motivace obětovat fotbalu to, co k tomu v našem klubu patří. Na mysli mám zejména tréninkovou účast.

Máme v klubu jasně definované, že minimální docházka jakéhokoliv hráče by neměla klesnout pod 75 procent, což ne úplně každý byl ochoten plnit. A právě toto se vždy, ať dříve nebo později, na výkonnosti projeví. Přesto si myslím, že konečné umístění přes veškeré peripetie můžeme hodnotit pozitivně.

Také bych rád i touto cestou ještě jednou poděkoval všem trenérům, kteří v sezoně 25/26 celky dospělých vedli. Konkrétně tím myslím Pavla Cepáka, Borise Simiče, Láďu Primuse, Láďu Bernáta, Pavla Vařila, Zbyňka Ginzela a Rudu Weinharda. A také trenéry U19 Marcela Tomáška a Kubu Píšu, kteří s trenéry dospělých velmi úzce spolupracovali.

Co tedy čekat od nadcházející sezony 2026/27?

Hodně se změní už příchodem ročníku 2007 mezi dospělé. V mužích tak bude celkem dvanáct bývalých dorostenců. Bude to obrovské oživění. Chceme udržet úzké propojení mezi sebou - trenérsky i hráčsky. Šestá liga má úroveň a nebude to procházka růžovým sadem.

Chceme proto, aby trenérské postupy, příprava na zápasy, komunikace byly stejné nebo podobné. Nebudeme chtít dělat rozdíly, protože těch 34 hráčů, co máme v dospělém věku, je hodně vyrovnaných.

Zda bude takový přístup dobrý nebo špatný, ukáže čas, tedy výsledky na hřišti. V žádné soutěži ale nebudeme chtít hrát druhé housle. Kvalitu máme na to, abychom v 5. i 6. lize hráli v horní polovině tabulky.

Kdo převezme B-tým po Pavlu Vařilovi?

Pomohlo nám, že se do Roudného přestěhoval Aleš Kříž, který řadu let trénoval v Jindřichově Hradci, naposledy třetiligový starší dorost. Jsem moc rád, že jsme ho získali pro Malši. Je to zkušený praktik, který si dál zvyšuje trenérskou kvalifikaci. S mladými kluky to umí a mladý tým u nás tedy opravdu bude mít. Jeho pravou rukou bude z pozice vedoucího mužstva Jirka Bláha. Ten se do klubu vrací po několika letech, kdy stejnou pozici zastával u několika našich mužstev. 

A áčko? 

Pokud jde o trenéry, ti zůstávají. Z hráčů odešli brankář Hřebejk do Rakouska, Zachař do Borovan, Kuna do Čtyř Dvorů, Vařil do Olešníka a Hliněný je na zkoušce v Českém Krumlově. Naopak je domluven přestup brankáře Štefana Beránka z Českého Krumlova, kde osm let chytal čtvrtou ligu. Pro náš mladý brankářský tým by to měla být velká posila ať už elánem, odhodláním, tak zkušenostmi.

Podobnou roli čekáme i od návratu Ondry Otepky. Po čtyřech letech se vrací z Moravy do Čech. Je mu třicet, má hodně odkopáno a věříme, že pro mladé spoluhráče to bude výborný parťák a fotbalový vzor. Mnozí si ještě pamatují  jaký to byl pro nás důležitý hráč, když Malše ještě hrála divizi.

Mimochodem, zmínil jste divizi, dnes čtvrtou ligu. Myslíte na ni?

Z logiky věci, tedy struktury klubu, soutěží, které hrajeme, na ni myslet musíme. Bezesporu budeme chtít „kraj“ vyhrát, ale jestli to bude letos nebo za rok, dva, vážně nevím. Když se podíváte na náš věkový průměr je hodně nízký, tak uvidíme.

Co jinak v klubu nového?

Díky grantu Jihočeského kraje jsme se mohli pustit do modernizace fotbalové infrastruktury v podobě výměny záchytných systémů za brankami na obou travnatých plochách. Přes dvacet let staré železné sloupy vysoké pět metrů zmizí a nahradí je hliníkové systémy s ochrannými sítěmi. Zároveň do pokutových území dáváme hybridní trávník. Pro malý klub jako jsme my, je taková pomoc Jihočeského kraje nesmírně cenná. Bez ní bychom na taková vylepšení nemohli vůbec pomýšlet.

Už loni se připravoval projekt mládežnického centra s travnatým hřištěm a šatnami. Jak jste daleko?

 Jde o investici obce Roudné, které se s kolegy snažíme být ze všech sil nápomocni. Po všech peripetiích s projektovou dokumentací a potřebě vypořádat se s různými překážkami, se věc stále nachází ve fázi žádosti o stavební povolení. Až bude vydané, může obec požádat o státní podporu.

Mrzí nás, že se celá věc neustále a zbytečně protahuje, ale chci být optimista a věřím, že v budoucnu jednou stejně dojde k rozšíření areálu a zajištění odpovídajícího zázemí pro naše hráče. Pořád totiž platí, že pro 13 týmů máme jen čtyři kabiny. Pokaždé musím dodat: velký respekt k trenérům a hráčům, jak to snášejí. Počet kabin nás prostě limituje a rozšíření areálu pro nás je opravdu existenční nutností.  

Pro Malše Roudné připravil Zdeněk Zuntych